18. 9. D E C I S I O N S , D E C I S I O N S . . .

Napsat - nenapsat? Dočíst - nedočíst? Udělat – neudělat? Být či nebýt? Život je řetězcem téměř neustálého rozhodování. O některých rozhodonutích víme, že jsou důležitá, o některých si to myslíme a některá ani nezazanamenáváme. Co je jisté? Všechna tato - malá i velká, vědomá i nevědomá, dobrá i špatná rozhodnutí mají dopad na náš život.

*

Kdybychom se na každé z nich zcela dokonale, se střízlivou a jasnou myslí soustředili, dokázali bychom z každého, i z na první pohled zcela nedůležitého rozhodnutí, udělat rozhodonutí životní ?

Vždyť přece ani rozhodnutí o tom, co si dáme k snídani - vejce nebo chléb- není vlastně rozhodnutí úplně banální. Kdybychom chtěli u každého našlápnutí zkoumat to, jaké může mít dopad na náš život, znamenalo by to, že se dokážeme chopit úplné kontroly nad ním? Nebo bychom se naopak zcela ztratili v tom nekonečném (či konečném) rozhodovacím procesu?

*

Myslím si, že o žádném rozhodnutí nelze říct, že by se z něj nemohlo stát rozhodnutí životní, vždyť přece... co my víme? Navíc si taky myslím, že lze v každém rozhodnutí najít hlubší smysl, například vejce si nedám, protože nechci podporovat způsob, jakým se vejce získávají.

*

Byli bychom to asi hrozně moc vážní a možná trochu nudní lidé, kdybychom se hluboce zamýšleli nad úplně vším, možná by nám taky "ujel vlak" než bychom to všechno domysleli a možná bychom nakonec strachy nedělali vůbec nic. Trochu víc vědomého jednání ale, to by asi neuškodilo.

*

Pokud jste se rozhodli přečíst si tento článek, byť jen zběžně, jsem rozhodnutá Vám poděkovat. Tak zas příště.

Peace

.